sobota 3. října 2009

Jak to vše bylo...aneb zrod legendárního klubu od S.K.Kotvy až k Bohemians..


Bohemians je jeden z tradičních a slavných pražských fotbalových klubů a nejslavnější vršovický fotbalový klub.Největší úspěch klubu bylo semifinále Poháru UEFA v roce 1983 a vítězství v Československé lize v témže roce.



Na nejstarší známé fotografii Vršovického klubu z roku 1903 ještě S.K.Kotva Vršovice.V roce 1905 přihlášku do tehdejšího svazu podávala ještě Kotva,ale nakonec jméno na přihlášce bylo změněno již na AFK Vršovice.(Rozkol v Kotvě?)
Původní Ďolíček byl otevřen 19. srpna 1914. K prvnímu mezinárodímu střetnutí si pozvali Vršovičtí v roce 1917 rakouský klub AFK Simmeringer, s nimž prohráli 1:3. Tehdy ovšem polovina kádru AFK bojovala nikoliv v dolíčku, nýbrž v zákopech. Mnozí se do Vršovic už nevrátili a šest hráčů prvního mužstva ve válce padlo.Zde na snímku již Dannerův stadion který byl slavnostně otevřen 27. března 1932

Zvláštní poděkování:
Děkujeme již zesnulému ing. Karlu Výrutovi CSc,bývalému starostovi Prahy 10,který o historii vršovické kopané publikoval mnoho článků v listech Prahy 10 za jeho celoživotní mapování historie Bohemians a celé vršovické kopané,díky němu mnoho důležitých informací z historie nikdy nebude zapomenuto!
Dannerův stadion byl slavnostně otevřen 27. března 1932 a na tribuny přišlo tehdy 18 tisíc fanoušků. AFK Bohemians v úvodním zápase prohráli s fotbalisty Slavie 1:3. Je to symbol Vršovic, říká o ďolíčku fotbalová legenda Antonín Panenka.

Z dávné historie:Bohemka patří mezi nejstarší fotbalové kluby na starém kontinentu.Footballový almanach 1905-06, vydaný na počátku roku 1907 samotným Českým svazem footballovým. Ocitujeme tu z něj celé heslo věnované v té době už řádnému klubu AFK Vršovice: “Mateřským sdružením mu byl SK Kotva (Vršovice). Založen byl roku 1895 a čítal 17 členů, z nichž nyní, po 11 letech, nacházíme v I. Mužstvu ještě 9 hráčů. Zpočátku mu bylo zápasiti s velkými obtížemi, zvlášť pak s nepřízní vůdčích kruhů městských, které nepochopujíce význam sportu, příkře se k němu stavěly…“Avšak založen jsa na pevných základech, překonal tyto obtíže a přeměnil se v roce 1905 v AFK Vršovice, jak dosud trvá“. Klub měl v té době 86 členů a řídil chod čtyř mužstev. Údaje v předcházejícím odstavci jsou natolik konkrétní a podrobné, že sotva mohou být omylem či smyšlenkou. Proč ostatně z něčeho takového podezřívat oficiální svazovou tiskovinu? Spíše platí, že na přelomu let 1906-07 ještě nebylo nikterak těžké o dějích z poloviny 90.let 19.století něco zjistit nebo ověřit něco, co je dnes dávno zasuto v zaprášené archivní makulatuře, nebo dokonce nenávratně ztraceno. Cenným zdrojem historických informací je rovněž dílo Karla Petrů Dějiny československé kopané, vydané v roce 1946. V kapitole věnované roku 1895 tam pod záhlavím SK Kotva – předchůdce Bohemians stojí černé na bílém: “Vršovičtí Bohemians - roku 1905 změna názvu na AFK Vršovice, O deset let dříve , tedy již v roce 1895 byl založen SK Kotva, z něhož se časem utvořil AFK Vršovice…

AFK VRŠOVICE v roce 1906. Sedí zleva: Picka, Ota Bohata, předseda Brzobohatý, K. Počta, Jan Honejsek. Stojí zleva: V. Počta, Trupl, Bulvas, gólman Kytka, Prokop, Svoboda, Heller

Podrobnější informace:
Zdaleka nejslavnějším vršovickým klubem je a vždy byla a bude Bohemka. ZELENOBÍLÍ „Zelenobílí to se mi líbí…“. (Popěvek z hymny vršovických fandů) V pověstném „vršovickém dolíčku , v místě kde stojí budova Českého Telecomu, hrával kdysi Atletický fotbalový klub (AFK) Vršovice, původní sportovní kroužek SK Kotva a později Bohemians. Vršovický dolíček není tedy stadion u Botiče, byť je tomuto místu běžně přisuzován.Ale duch ďolíčku a jeho název se přenesl i na jeho dnešní místo a fanoušci Bohemky bojují za záchranu svého legendárního stadionu. Můžeme napsat,že v roce 1895 začala dlouhá pouť tohoto dnes slavného a tradičního klubu. Ta nebyla vždy snadná. První starty v Poháru dobročinnosti – Charita cupu - což byla začátkem 20. století jediná významnější soutěž, nepřinesly AFK žádnou slávu. První úspěchy přišly až v roce 1909 - remíza 1:1 se Spartou a vítězství 3:0 nad druhým mužstvem Slavie. Vítězství 2:0 nad Spartou dosáhl AFK až v roce 1912 a 1:0 nad Slavii v roce 1914. To už měl AFK Vršovice ve sportovním světě dobrý zvuk a první mecenáše. Netřeba dodávat, že jimi byly zejména firma Waldes a vršovická občanská záložna, která klubu v roce 1912 darovala pozemek za tehdejší Hálkovou ulicí k vybudování hřiště. To bylo slavnostně otevřeno 19. srpna 1914. K prvnímu mezinárodnímu střetnutí si pozvali Vršovičtí v roce 1917 rakouský klub AFK Simmeringer, s nimž prohráli 1:3. Tehdy ovšem polovina kádru AFK bojovala nikoliv v dolíčku, nýbrž v zákopech. Mnozí se do Vršovic už nevrátili a šest hráčů prvního mužstva ve válce padlo. Úspěchem AFK bylo třetí místo v mistrovství středočeské župy v roce 1918 za Slavií a Spartou a zejména druhé místo za Spartou v roce 1920. Úspěšný byl i první zahraniční zájezd do Francie v roce 1921, na němž AFK porazil mužstvo Štrasburku vysoko 6:0. Vynikajících úspěchů dosáhli také vršovičtí dorostenci, kteří ve své nejvyšší soutěži obsadili v letech 1921 a 1922 první místa. Velkou změnu do života klubu přinesl rok 1924. AFK se stal klubem profesionálním a každý hráč měl zajištěný příjem nejméně 200 korun měsíčně. V roce 1925 se začala hrát celostátní liga, která se s jistými změnami hraje dodnes a v níž Vršovičtí do konce 20. století odehráli 57 sezón, 1417 zápasů, z toho 536 vítězných, 324 remíz, 557 prohraných a dosáhli skóre 2394:2387. V nejvyšší soutěži získali v roce 1983 mistrovský titul, v roce 1985 byli druzí, když o titul přišli jen díky horšímu skóre a třetí místo obsadili celkem 11x – poprvé v roce 1927 a naposledy v roce 1987. V historické tabulce od prvního ročníku ligy až do sezóny 1999/2000 se drží Bohemka mezi 60 českými kluby na 5. míst? Mimořádným významným rokem v historii Bohemky byl rok 1927. Klub nejen uhrál třetí místo v lize, ale vršovický Káša Bejbl se s osmi vstřelenými góly stal kanonýrem ligy. Toho roku také skončila éra AFK a „zelenobílí“ se stali Bohemians. Změna souvisí s legendárním zájezdem AFK do Austrálie. Před odjezdem hledali totiž Vršovičtí vhodný název, který by po dobu zájezdu k protinožcům připomínal zemi, odkud hráči v zelenobílých dresech přijeli. Nakonec nezbylo než se smířit s tím, že název „Vršovice“ by byl pro obyvatele hostitelské země nerozluštitelnou a nevyslovitelnou záhadou. Nebylo jistě vhodnějšího řešení než zvolit prosté Bohemians - „češi“.V roce 1931 skončila Bohemka ligu na třetím místě A poprvé porazila Slavii 3:2 a Spartu 4:3. To už vršovická kopaná přitahovala stále více diváků A zdejší hřiště občas praskalo v ochozech. Změnu k lepšímu přinesl rok 1932, kdy byl u Botiče otevřen nový stadion. Stalo se tak o Velikonočním pondělí 27. března 1932, dvojzápasem Bohemians-Slavia (1:3) a Viktoria Žižkov-Teplitzer FK. Na nový stadion tenkrát přišlo 18 tisíc diváků. Ve starém dolíčku potom hráli fotbalisté AFK Waldes, kteří se oddělili od Bohemians a někdy i mužstvo Poštovního sportovního klubu. Pořádaly se tam také Vršovické středoškolské hry, které navazovaly na všesokolské slety. Nejen sportovní, ale i společenský význam měl Slovanský fotbalový turnaj, který se na Dannerově Stadionu odehrál ve dnech 4. až 7. července 1932. Pozvání Bohemians tehdy přijaly Hajduk Split, Lewski Sofia a Legia Krakow. Nové hřiště U Botiče bylo pojmenováno po tehdejším řediteli vršovické občanské záložny a předsedovi Bohemians – Dannerův stadion. Zdeněk Danner (1888-1936) vstoupil do služeb vršovické občanské záložny ve svých 22 letech a postupně Se z úředníka vypracoval na vrchního ředitele. Byl považován za významného finančního odborníka a stal se poradcem řady předních hospodářských institucí a podniků. Staral se však nejen o komerční úspěch vršovické záložny, ale dbal i na to, aby záložna štědře podporovala stavební rozvoj v obci, místní sport, společenské dění a veřejně Prospěšné akce ve Vršovicích. Tragedie přišla v roce 1935. Klokani sestoupili z ligy do divize a jen slabou náplastí na krutou ránu byl zájezd pořádaný společně S Čechií Karlín a SK Kladno do Sovětského svazu. Do ligy se Vršovičtí vrátili až v roce 1940 a hned porazili Spartu na Letné 4:1. O rok později došlo k další změně Názvu klubu. Z Bohemians se stala Bohemia, což byl název jakžtakž přijatelný i pro německé okupanty. V posledním roce války liga skončila, mimo jiné i pro omezené možnosti cestování. Navíc byl stadión u Botiče částečně zničen při únorovém bombardování Prahy. Po osvobození se vršovičtí, opět s názvem Bohemians, účastnili obnovené celostátní ligy a v roce 1946 odcestovali letecky na turné do Francie. Prozraďme, že nebylo snadné přesvědčit některé hráče, aby se nebáli cesty letadlem a skutečně odcestovali.
Jižní tribuna Ďolíčku po únorovém bombardování roku 1945.
Smolná byla pro Klokany sezóna 1948. Téměř po celý průběh ligy se usadili na prvním místě, ale nešťastný závěr je odsoudil až na čtvrté místo. Změny přinesl rok 1949. Liga se poprvé hrála systémem jaro – podzim a Bohemka znovu měnila nedobrovolně název, tentokrát na Železničáři. Naštěstí i Železničář hrál dobrý fotbal a skončil ligu na 3. míst?, což zopakoval i v dalším ročníku. O to větší byl šok z 13. místa v roce 1951 a druhý sestup z ligy v historii klubu. Druhou ligu hráli Vršovičtí opět s novým názvem - Spartak Stalingrad. Po dvou letech se do první ligy sice vrátili, ale ne nadlouho. Klub procházel obdobím střídání účasti v první a druhé lize a lepší časy pro něj nastaly až začátkem 60. let. V roce 1960 odejel opět prvoligový vršovický klub na zájezd do Asie a v roce 1962, to se pro změnu jmenoval TJ ČKD Praha, skončil v lize na 4. místě. Radost z návratu k tradičnímu názvu Bohemians v roce 1965 kalil další sestup. Střídání účastí v první a druhé lize se opakovalo. V roce 1970 dokázala Bohemka dokonce vyhrát ze třiceti ligových utkání pouhé tři. Klid bez obav ze sestupu přišlo pro Klokany až v polovině 70. let. V roce 1975 dokonce poprvé vstupují do Poháru UEFA. To už k nejlepším střelcům patřil slavný Antonín Panenka, který se o rok později proslavil v representaci na mistrovství Evropy, kde Československo získalo zlaté medaile. Dosud nejúspěšnějším pro Klokany byl rok 1983, kdy se stali mistrem ligy a účastníkem Poháru mistrů. V roce 1985 je o titul připravilo pouze horší skóre oproti Spartě. Dres Bohemky oblékaly desítky vynikajících fotbalistů – Bejbl, Bičovský, Borovička, Dobiáš, Hruška, Chaloupka, Jakubec, Kareš, Knebort, Levý, Píša …. Ve výčtu bychom dlouho mohli pokračovat. Připomeňme ještě alespoň Václava Jíru, který byl nejen platným hráčem Vršovických, ale úspěšně zastával významné sportovní funkce, Františka Mottla, který odehrál v dresu Bohemians rekordní počet 718 utkání, Zdenka Prokeše s rekordem v počtu ligových startů – 292 a Ferdinanda Planického, jenž se počtem 100 vstřelených branek zapsal do historie klubu jako dosud nejlepší ligový střelec. Historicky nejúspěšnější hráčem v zelenobílém dresu je ovšem Antonín Panenka. Za Klokany, jejichž dres oblékl poprvé v devíti letech, nastoupil 688krát a v lize, v níž odehrál 221 zápasů, nastřílel 76 gólů. Řadu let patřil k oporám reprezentačního mužstva, v němž nastoupil 59x. Do fotbalové historie se nesmazatelně zapsal penaltou – vršovickým dloubákem - v roce 1976, kterou zajistil pro Československo titul mistra Evropy. Právem byl Panenka vyhodnocen v anketě časopisu Stadion jako nejlepší československý fotbalista roku 1980 a získal řadu ocenění doma i v cizině. Barvu dresu nezradil Panenka ani po ukončení sportovní kariéry ve Vršovicích. Ve svých 32 letech se stal hráčem Rapidu Vídeň, jehož hráči nastupují v zelenobílých barvách. Dnes už nehraje ani v Rapidu, ani v jiném klubu. A pokud byste chtěli legendu našeho fotbalu potkat, uděláte nejlépe, když se vypravíte na hřiště k Botiči. Tam Antonína Panenku, byť už jen co by fandu a předsedu Klokanů, určitě potkáte.. Leč nejen fotbalem žily Vršovice. Jedním z oddílu AFK byl od roku 1906 pozemní hokej a od roku 1916 se zde hrál i hokej lední. Zpočátku šlo pouze o bandy-hokej, hraný s míčkem, zatímco pravý kanadský lední hokej se hrál ve Vršovicích až později a nikoliv jako vrcholový sport. Ve Vršovicích mají kořeny i další sporty – vzpírání, zápas a od roku 1912 oddíl těžké atletiky. Na olympiádě v roce 1924 v Paříži se vzpěrač Durdis umístil na 3. místě a získal pro zelenobílé historicky první olympijskou medaili.
Autor tohoto odstavce: Ing. Karel Výrut, CSc

Další zajímavosti z historie:Zájezd do Austrálie
Výprava AFK vedena Z. Prágrém odcestovala k protinožcům 8. dubna 1927 z Wilsonova nádraží, kde byla tehdy doslova hlava na hlavě. Se svými fotbalisty se přišly rozloučit snad celé Vršovice, ale i fandové z celé Prahy. V projevech na rozloučenou zaznělo: „Vaše výprava z pražského předměstí jest nejdelší cestou československých sportovců. Bude trvat téměř pět měsíců. A budete se bít za čest a vlajku nejen svého klubu, ale celého československého sportu, ba celého národa. A my doma pevně doufáme, že nás Vršovice nezklamou.“ Někteří komentátoři dokonce označovali výpravu vršovických fotbalistů do zámoří za „dosud nejodvážnější“.
Zájezd byl nakonec úspěšný nejen sportovními výsledky, z 18 utkání prohráli češi jen třikrát, ale i společensky. Místní tisk přiznal, že většina Australanů se o existenci Československa dozvěděla teprve po příjezdu Bohemians. Triumfálnější přijetí při návratu si fotbalisté z Vršovic nemohli přát. Perony všech nádraží kudy projížděl 30. července vlak s fotbalisty byly zaplněny sportovními fanoušky a muzikanty. Roztrpčení nastalo pouze v Kolíně, kde proti očekávání vlak s Bohemkou nezastavil. Naopak vyvrcholení slávy nastalo v Praze. Tam byl o uvítání Vršovických takový zájem, že pořadatelé museli vydávat povolení pro vstup do nádražní haly a na koho se nedostalo, musel se spokojit s vyčkáváním před nádražím nebo pozdravit výpravu až během jejího průvodu do Vršovic. Cesta do Vršovic – ulicemi Mezibranskou, Palackého, Tyršovou a Kodaňskou – byla lemovaná nejen fotbalovými fanoušky, ale i Pražany, kteří nikdy na kopané nebyli, ale věděli, že kolem nich kráčí ti, co „byli dosud tou největší reklamou pro Československo v Austrálii“. Oficiálnímu uvítání nastalo v Heroldových sadech. Došlo nejen na projevy významných osobností, ale i na dětské koloběžkové závody a bujaré oslavy fanoušků Bohemky, které zaměstnaly Vršovice po dva dny. Ze zájezdu si Vršovičtí fotbalisté přivezli jako suvenýr párek klokanů. A nový maskot klubu byl na světě. Popravdě řečeno, klokani nepatřili klubu, neboť Ministr veřejných záležitostí Queenslandu je věnoval panu prezidentovi Masarykovi. Ten je sice od Bohemians přijal, ale pouze symbolicky a hned je zase daroval zpět do Vršovic – do Grébovky.

 Prvnim soupeřem nám byl celek Colombo, ktery jsme zdolali 4:2. Výběr západni Australie pak Bohemians porazili 11:3 a 6:4. Australský tisk byl hrou zelenobílych doslova uchvácen a hodnotil nás lépe než reprezentaci Anglie, která jejich zemi navštívila dva roky pred Bohemkou. V novinách se tehdy objevovaly titulky opěvujici vynikajíci techniku a rychlost našeho týmu. Další výsledky jim také daly za pravdu - jmenujme napřiklad utkaní s reprezentaci Australie: 2:1, 4:1, 6:4, 5:5 a 4:4. . Celková bilance zájezdu Bohemians do Australie byla úctyhodná: 15 vitezstvi, 2 remizy a 3 porázky při skore 94:50, přičemž nejlepšími střelci se stali Knižek (21 golu), Havlín (15 golu) a Hybs-Javornický (14 golu).

Bohemians se však z Austrálie málem nevrátili - po vyplutí z Perthu přepadla loď nebezpečná bouře, která se uklidnila az před Suezským průplavem. Polozatopená loď Orvieto však nakonec štastně doplula do Neapole.
Loď Orvieto s A.F.K. Bohemians na palubě.

Vývoj názvů Bohemky:

S.K.Kotva(1895-1905)
AFK Vršovice (1905-1927)
AFK Bohemians (1927–1940
AFK Bohemia (1940–1945)
AFK Bohemians (1945–1948)
Železničáři Praha (1948–1953)
Spartak Praha Stalingrad (1953–1961)
ČKD Praha (1961–1964)
Bohemians ČKD Praha (1965–1993)
FC Bohemians Praha (1993–1999)
CU Bohemians Praha (1999–2002,toto nebyla změna názvu,jen FC bylo nahrazeno zkratkou sponzora)
FC Bohemians Praha (od roku 2002-2005)    

Bohemians 1905 (od roku 2005-2013)
Bohemians Praha 1905 (od 2013-)

V roce 2005 klubu hrozil kvůli finančním problémům zánik, přišel dokonce i o profesionální licenci, ale majitelem se stala nově vzniklá akciová společnost AFK Vršovice, na kterou ČMFS převedl všechna práva i závazky, tato transakce je podstatou několika soudních sporů ze strany Michala Vejsady, majitele původních FC Bohemians Praha. Zároveň došlo ke sporu o název Bohemians, protože si jej spolu s logem od společnosti TJ Bohemians Praha pronajal na sezóny 2005/2006 a 2006/2007 klub FC Střížkov Praha 9. „Klokani“ jsou známí věrností svých fanoušků, kteří, když byl klub finančně ohrožen, uspořádali sbírku a založili Družstvo fanoušků Bohemians. Celková částka vybraných peněz dosáhla 3 800 000 Kč, z toho 2 800 000 Kč byly věnovány klubu Bohemians 1905 v srpnu 2005, další částky pak v následujícím období.

Existují i dohady o barvách klubu,budu jen citovat již z dob AFK-barvy zelená a bílá,již původní barvy S.K.Kotvy.
Dres byl v té době sešívaný s hvězdou(stejné jako Slavia),kombinace zelenobílá.

Se samotnými hráči souvisí i obstarávání hracího vybavení, což je v té době nemalý problém. Hráči si měli zakoupit sami dresy, ale s jednou podmínkou. Museli být v klubových barvách - tj. zelené a bílé! Z toho samozřejmě plyne skutečnost, že tyto barvy vyznávali hráči již před přejmenováním na AFK. Je jisté, že AFK Vršovice zelenou a bílou přejal od SK Kotva, o čemž jednoznačně vypovídá dobový tisk z 15.11.1905: „…Kotva nelení, revanchuje se a Ota (nejspíše se jedná o hráče Bohatu) střílí 1. goal pro zelenobílé…“. Díky tomu víme, že zelená a bílá jako klubové barvy existovaly již před rokem 1905.


Okénko snad do brzké budoucnosti:
Všichni věříme že odkup či směna pozemku mezi majitelem Ďolíčku a MČ Praha 10 úspěšně co nejdříve proběhne a brzy budeme mít náš Nový Ďolíček.


A fanoušci nezapomínají na pramáti Bohemky-Kotvu a dnes již S.K.Kotva Vršovice 1895 opět existuje jako fanouškovský klub.http://www.skkotva.cz/





13 komentářů:

  1. Moc děkuji za tento článek,vynikající zpracování historie.Na Bohemku chodím již od roku 1970,a souhlasím že je zarážející ostuda to,že současné vedení klubu si takto neváží historie,ale přesně souhlasím:
    HISTORIE je posvátná,nedoktnutelná a nikdo ji nedokáže účelově změnit!
    Je mnoho starších klokanů kteří historii dobře znají a vědí kdy vznikla Bohemka.
    Snaha změnit rok 1895 na 1905 je jen chvilková záležitost,pravda vždy vítězí.
    Jarda klokan ze Žatce

    OdpovědětSmazat
  2. Při čtení článku jsem hrdý na to že jsem klokan.Děkuji za tak podrobné informace,dýchla na mě celá ta dlouhá existence milovaného klubu.I já nechápu proč se náš klub k této krásné historii nehlásí,jiné pražské kluby si dávají za rok vzniku letopočty,na které nemají důkazy,nehráli ještě fotbal a my kteří máme jasné důkazy uvádíme o deset let méně?Věřím že to bude napraveno,v tomto musím souhlasit,dějiny,historie je neměnná,nedá se upravovat.
    Ještě jednou děkuji za tak podrobný přehled.
    Roman,Brandýs nad Labem.

    OdpovědětSmazat
  3. Láďo moc hezky napsané.Teď jen držet palce ať se tvoje,a určitě ne jen tvoje přání splní.
    mCh

    OdpovědětSmazat
  4. Dík Chataři.....myslím že se to určitě splní!

    OdpovědětSmazat
  5. Kotva opět žije, vznikla a pod svým heslem "NÁVRAT KE KOŘENŮM" se bude snažit vrátit Bohemce její pravý letopočet vzniku a to je 1895. Více na www.skkotva.cz

    Danndys

    OdpovědětSmazat
  6. Díky Dane.......společný boj za naší historii milované Bohemky!

    OdpovědětSmazat
  7. Láďo, super napsáno, doufám že se dočkáš (nejen ty) nápravy ještě v tomto životě. Nechápu, proč je evidentní návaznost na Kotvu neustále ignorována. Hlavně vyřešit Ďolík a peníze abysme změnu roku založení neprosadili pro již zaniklý klub. :-(

    OdpovědětSmazat
  8. Díky Jamesi...brankáři Kotvy:-))

    OdpovědětSmazat
  9. Čau, taky koukám jak je tu to hezké. Plr

    OdpovědětSmazat
  10. Láďo jsem moc rád ,že věnuješ svůj čas vyhledáváním a psaním historie Bohemky. Je to tak krásné ,až jsem zamáčknul slzu. Jsem o to víc hrdý jako klokan. Jen mě trápí součastnost, která ničí a likviduje , tradice,historii ,obětavost a námahu všech nadšenců od 1895 do dnes. Luboš ( miraluba)

    OdpovědětSmazat
  11. oběma díky......a prosím když teda tam je nějaká hrubka,tak mi napište kde,opravím jí.

    OdpovědětSmazat
  12. . . . úžasné a záslužné, děkuji. Ferry

    OdpovědětSmazat
  13. O historické cestě Bohemky do Austrálie vyšlo nyní hezké beletristické zpracování od Petra Šlika "14 míčů pro Bohemians aneb cesta z Vršovic do Austrálie a zpět".

    Viz www.arsci.cz/14-micu-pro-bohemians-aneb-cesta-z-vrsovic-do-australie-a-zpet-101 nebo http://www.kniha-darek.cz/kniha-darek/eshop/1-1-Beletrie/0/5/91-14-micu-pro-Bohemians-aneb-cesta-z-Vrsovic-do-Australie-a-zpet

    OdpovědětSmazat